Poslední kontrola znamenala začátek přípravy nástupu do nemocnice. Verdikt zněl tenotomie. Jelikož levá nožka, přes veškerou mou snahu v utahování pásků, vyjížděla z botičky dlahy ven, byla operace nezbytná. Stav druhé nohy je o něco lepší, ale jelikož je třeba zasádrovat po operaci i druhou nohu (jednu zvlášť prostě nezadlahujete), nebylo nad čím moc přemýšlet. Operované byly obě šlachy v jeden den.
Možná to teď vyznívá, že se jedná o velký a zdlouhavý zákrok, ale opak je pravdou. Jedná se o operativní prodloužení Achillovy šlachy naříznutím, které musí být precizní, ale netrvá nijak dlouho. Navíc je ranka veliká jako tečka, či maximálně délky sevřené spony do sešívačky. Alespoň tak mi to bylo řečeno, protože Ciriiny patičky jsem po operaci neviděla, neboť má na obou nohách sádry a na sále jsem být z pochopitelných důvodu, nemohla.
Ve video vstupu zaznívá, že příjem byl velice rychlý. Opravdu tomu tak bylo, jelikož jsem den předem telefonicky ověřila, zda s námi na hospitalizaci počítají. Je potřeba v nemocnici s miminkem zůstat přes noc, kvůli kontrole otoků nožiček. Fajn je, si s sebou vzít něco svého k jídlu, protože nemocniční strava je sice poživatelná, ale "srdce z ní zrovna neplesá". Také si připravte zábavu sami pro sebe - v mém případě jsem natočila vstup, přečetla časopis, vyluštila křížovku a vyplenila půlku svého doneseného sladkého dopingu. Pokud jste spíše chodící typ, sestřičky vás rády pustí ven třeba na kafe. Nicméně je to nekonečně dlouhých čtyřicetpět minut.
Když mi Ciri přivezla sestra zpátky, spinkala. Byla jsem upozorněna, že mám hlídat možné i barvu sádry v okolí patiček a kdyby se mi cokoliv nezdálo, mám zavolat sestru, nebo přijít. Díky tomu, že jsme na pokoji byly sami, jsme noc zvládly poměrně klidně.
Vše proběhlo tak jak mělo. A za tři týdny se na Bulovku vrátíme na sundání sáder. Měla jsem velké obavy a stres, moc mi pomohlo tyto pocity sdílet v komunitě na Facebooku, kde jsem nasbírala informace a hlavně podporu od rodičů, co s dětmi tenotomii absolvovali. Vřele doporučuji všem rodičům, kteří zažívají obdobné momenty, co my, aby se přidali a nebáli se v uzavřené skupině lidí o stavu svého dítěte mluvit.
Žádné komentáře:
Okomentovat