Seznamte se: "Já jsem PEC."

Porod byl mnohem rychlejší než u Ády a hlavně ve dne. Báječný porodní tým, pohodové prostředí a skvělá spolubydlící na pokoji přispěli k tomu, že jsem si první dny s miminkem naprosto užívala, i když se na mě většina personálu porodnice soucitně dívala a v propouštěcích papírech tkvěla diagnóza Pes equinovarus congenitus (dále uvádím zkratku PEC), v našem případě s variantou bilat (oboustranné).U této vývojové anomálie se, laicky řečeno, jedná o špatné postavení šlach, povětšinou od kotníků dále. Závažnost je různá a ve většině se jedná o vývojovou vadu dědičnou.

Jak už jsem zmínila v předchozí příspěvku, negativní emoce byly pro nějakou chvíli daleko za mnou. Do naší dcerky jsem se naprosto zamilovala, jakmile mi ji na porodním sále dali na hruď. Nebyl čas přemýšlet nad existencí negativ. Už v těhotenství jsem kontaktovala jednu z největších kapacit lékařství v oboru dětské ortopedie, která souhlasila s přijetím do péče našeho dítka. Cítila jsem se klidná. 

S léčením PEC je nutno začít co nejdříve, ideálně do tří týdnů po narození. V tomto období je vazivo vlivem mateřských hormonů měkké a lze jej prodloužit. Užití tak zvané Ponsetiho metody je dnes nejúčinnější bezoperační metodou léčby PEC. Léčba se skládá z užití několika cyklů sádrování nožiček, protnutí Achillových šlach a následné nošení speciálních dlah.

Zlom přišel v momentě startu léčby. Ještě den před nástupem do nemocnice nebylo jasné, zda vše vyjde tak, jak jsem si představovala. Nervy na pochodu, Ádina zmatenost z toho, že nejsem doma - pak ano - pak zase ne, ničemu nepřidávaly. Teorii jsem měla v malíku, ale praxe je vždycky trochu jinačí, než očekáváme. 

Nejdříve se zdálo, že Ciri vše zvládne s klidným úsměvem. Na sádrovně však usoudila, že byla klidná příliš dlouho a došlo na historicky první opravdové slzičky v jejím několikadenním životě. Zvykání na sádry bylo divoké. Já nebrečet vydržela až do hluboké noci, kdy mě definitivně pohltilo zoufalství nad vlastní neschopností ukonejšit své miminko. V ten moment Ciri usnula a spala až do rána. 

Já jsem po ránu vypadala, jak po nočním tahu zpestřeného sta drinky. I pouliční šrumec dopadající do pokoje pootevřeným oknem mě bolel do uší. Dcerka přešla do fáze usínání v mé náruči, kdy se po odložení do postýlky probudí do dvaceti minut. Navázat do šátku nemohu kvůli faktu, že nožky musí být podložené tak, aby špičky byly nad úrovní hrudníčku a nožky v sádře neotékaly. Musí se kontrolovat prstíky a čistit mezírky mezi nimi, aby se nezapařovaly. V neposlední řadě - pomoci prdíkům se dá pouze kapičkami, protože do klubíčka miminko nedáte, abyste mu pomohli uvolnit bříško, popřípadě lze neúnavně nahřívat a masírovat bříško. Před obědem si nás vyzvedli Áda s tatínkem. Začal nám první týden se sádrami.

V mezičase jsme se stali součástí spolku, součástí kruhu podpory pro rodiče a postavami z reportáže České televize, kde jste mohli vidět proces sádrování nožek pětidenního miminka, naší Ciri.